Jak je to doopravdy s kaprem a opravdovými vánočními tradicemi?

Že je kapr na talíři na Štědrý den vánoční tradicí tvrdí většina Čechů, když se jim někdo snaží nabídnout jinou večeři místo mrtvého kapra, který zažil týdny před Vánoci krutou hladovku, bolestivé zacházení, strach, dušení a na konci krutou a bolestivou smrt.

Kapra na štědrovečerní tabuli tlačil až rozvoj rybníkářství a definitivně ho coby štědrovečerní stálici etablovala až normalizace, není tedy pravda, že kapra jedli naši předkové každé Vánoce odjakživa.

Jak to tedy za našich předků vlastně bylo?

Doba pozdního podzimu a zimy bývala časem odpočinku, kdy se lidé zdržovali více doma, dělaly se domácí práce a Vánoce do toho přirozeně vpluly jako období radosti, veselí a očekávání, jemuž předcházel tichý měsíc adventu. Dnes už to tak nevnímáme, čtyři týdny před Vánoci jsou období zvýšené stresové aktivity, horentního nákupu dárků, všude kolem sebe slyšíme koledy a zažíváme stresy v narvaných nákupních centrech plných nervózních až agresivních lidí. V minulosti tomu prý bylo jinak, v adventním období se vůbec nezpívaly koledy, to nám jen podprahově pouští obchodníci, aby v nás vyvolali nákupní horečku a vydělali na nás.

Zlom nastal za dob komunismu, čili v době dětství našich rodičů, maximálně prarodičů. Přicházely různé novinky, jako jsou umělé stromky, elektrické osvětlení, baňky, prskavky, začalo televizní vysílání a s ním spojená česká specifika, vysílání pohádek v hlavním vysílacím čase a celospolečenské rozšíření štědrovečerní večeře, tak jak ji známe dnes – to znamená rybí polévka a kapr s bramborovým salátem, přicházely různé novinky, jako jsou umělé stromky, elektrické osvětlení, baňky, prskavky atd. Začalo televizní vysílání a s ním spojená česká specifika, vysílání pohádek v hlavním vysílacím čase, novinkou je i uplatnění vánočních písní v populární hudbě. Co je ovšem s touto dobou také spojeno, je celospolečenské rozšíření štědrovečerní večeře, tak jak ji známe dnes – to znamená rybí polévka a kapr s bramborovým salátem.

Kapr začal na venkov masivně pronikat až někdy v období první republiky, kdy začala intenzivní kampaň, abychom sami spotřebovali svoji produkci. U třeboňských kaprů, kteří předtím měli mnohem širší odbyt v bývalém Rakousko-Uhersku, bylo zapotřebí, aby je zkonzumovala republika. Kapr a bramborový salát se stali jakousi oficiální podobou štědrovečerní večeře, ale například na Horňácku, to jest východě Moravy, se v této podobě ustálila až na konci 60. let 20. století.

Co je pro východ Moravy typické a nikdy to nezmizelo, je právě zahájení večeře oplatkem s medem, to je zvyk, která má velice silnou tradici také na Slovensku a v Polsku. Takovým předstupněm této tradice bylo, že štědrovečerní večeře začínala nakrojením pecnu chleba, který se požehná, každý dostane kus krajíce, namaže si ho medem, všichni se pomodlí a sní ho. Od toho je jen krůček k oplatce, což je vlastně nekvašený chléb, který připravoval kostelník pro kněze, aby jej při mši svaté proměnil v tělo Páně.

Na Štědrý večer, nikoli Štědrý den – protože tento den byl běžným dnem půstu a dlouho také pracovním dnem – byla ve střední Evropě vždycky vázána řada přechodových rituálů. Ve starém vnímání času to byl poslední a Boží narození zase první den v roce. Byl to okamžik zlomu, konce starého a počátku nového a bylo důležité, aby všechny změny proběhly zdárně, aby v novém roce byla stejná, ne-li ještě větší hojnost než v roce předchozím. Proto byla štědrovečerní večeře skutečně štědrá, aby tam byly pokrmy ode všeho, co se v dané rodině vypěstovalo, samozřejmě s výjimkou masa.

A jak je to se stromečkem?

Vánoční stromek proniká na venkov až v 19. století a nutno říci, že jako obřadní symbol byl ve střední Evropě dobře známý. Vyskytoval se ovšem v jiných obřadních komplexech. Na Květnou neděli přináší děvčata zelený stromek, který je na rozdíl od prázdného snopu vynášeného na Smrtnou neděli symbolem života.

Stromeček míval zvláštní místo, parádní cimru, jak se říkalo, kam se běžně nechodilo. Největší štěstí dětí bylo, a to je doloženo i ve skandinávských a německých zemích, že mohly ze stromku sníst ozdoby, které původně vůbec nebyly vnímány jako ozdoby, ale právě jako sladkosti pro děti.

Jak si tedy letos vychutnat Vánoce? Co se vrátit k tradici, čili bezmasé večeři?

Místo kapra zkuste třeba celer, který uvařený s řasou chutnná jako ryba:  Štědrovečerní kapr nebo hlívu, kterou ocení nejen ti, kterým rybina nejede: Štědrovečerní večeře

Polévka může být klasická slovenská zelňačka s houbami nebo „rybí“ bez ryby, díky řase však chutná jako rybí: rybí polévka

Tak krásné Vánoce plné klidu a míru.

Informace jsem čerpala z rozhovoru s Martinem Šimšou, ředitelem Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (NÚLK), celý článek Lidových novin najdete zde: o Vánocích a údajné vánoční tradici kapra na stole

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *