K rostlinnému stravování jsem přešla 18. listopadu 2013, nejsem tedy vegankou od narození, bohužel 🙁 Byť jsem se vegankou narodila, rodiče, systém , škola,… mě vtlačili do hlavy, že mrtvoly a jejich výměšky se mají jíst, že to jinak nejde…..
Od malička jsem byla vychovávaná klasicky jako většina z vás, že maso je potřeba, vejce a mléko taky, že to obsahuje řadu potřebných látek jako vitamíny, bílkoviny, vápník apod. nesmysly, co nám tvrdí od malička ve školách a doma v rodině. Nejběžnější jsou dodnes opakované mýty o 2 esenciálních aminokyselinách, že jinde než v mase či ostatních živočišných zdrojích nejsou a do těla je tedy nedostaneme jinak než konzumací masa, a kdo je z potravy nezíská, bude nemocný nebo dokonce může i zemřít. Esenciální mastné kyseliny si totiž tělo samo vytvořit nedokáže (pouze ty neesenciální), a proto je musíme přijímat v potravě. Nicméně bylo již dávno vyvráceno to, že kvůli tomu musíme konzumovat živočišné zdroje. Jsme schopni si do těla získat veškeré potřebné vitamíny, mikroprvky, makroprvky, stopové prvky i aminokyseliny (což jsou základní stavební látky pro bílkoviny), z rostlinné potravy. I mýtus o tom, že maso je potřeba na vývin mozku byl hodně dávno vyvrácen, takže názory „odborníků“, že děti by měly jíst maso kvůli mozku a veganští rodiče jsou hloupí a nezodpovědní, jsou holým nesmyslem. Dokonce jsou i objevené důkazy o tom, že naši původní předci byli sběrači semen a býložravci, tedy mýtus o tom, že jsme masožravci nebo všežravci, je taktéž holým nesmyslem. Jediné, co je pravda je to, že jsme schopni jíst „vše“, že přežijeme i v případě, že jíme živočišnou stravu, ale to neznamená, že to jíst musíme, to je právě ten velký rozdíl. Když se podíváme na masožravce, mají úplně jiné zuby než my, mají dlouhé špičáky a jinak uzpůsobený celý chrup, aby byli schopni trhat maso, my máme chrup spíše jako přežvýkavci, žádné dlouhé špičáky a syrové maso z uloveného zvířete bychom ani náhodou bez nože nebyli schopni zkonzumovat. Stejně tak je to i s trávicí soustavou. Oproti šelmám, které jsou masožravé, máme mnohem delší střeva, což jednoduše řečeno znamená to, že maso se tráví hodně dlouho, zůstává dlouho ve střevech a prochází hnilobnými procesy a zanáší tak střeva a celý trávicí trakt ….. Už i to, že člověk, který jí hodně masa, stráví „na velké“ na záchodě mnohem více času, než člověk, který maso nejí vůbec a nebo hodně málo. A věřte, že tam netráví delší dobu kvůli tomu, že se mu tam lépe čte knížka 🙂 Nicméně toto jsem já nevěděla a možná ani nechtěla vědět …. stála jsem si za tím, že mě ve škole naučili vše správně a neviděla jsem důvod, proč by to měla být lež (jsem totiž vystudovaný zemědělec, obor živočišná výroba). Sice mi bylo líto zvířat v živočišném průmyslu, ale naučili mě, že to tak prostě má být, že to tak je odjakživa a jinak to být nemůže. Po návštěvě jatek jsem však asi půl roku nemohla jíst maso, ale postupně opět přišly ty hrůzostrašné názory od okolí, že umřu nebo budu anemická, budu slabá, nemocná, a tak jsem maso občas jedla z donucení. Je fakt, že v té době jsem měla období, kdy jsem byla opravdu nemocná, proto jsem se bála o své zdraví. Nyní však vím, že zdravotní problémy byly způsobené zřejmě tím, že jsem tělo zatěžovala právě živočišnými bílkovinami, které tělo okyselují, proto má imunita nebyla schopna se poprat s infekcemi, které jsem postupně během života prodělala a přicházely další a další choroby spojené s dýchací soustavou, nervovou soustavou, srdcem, trávicím ústrojím, klouby, svaly,….
Ve škole nás přesvědčovali neustále o tom, jak je vše v pořádku, kontrolované, jak se mají ta zvířátka lépe než v přírodě,… žádná ošklivá videa jsem neviděla, poctivě jsem studovala skripta a dávala si klapky na oči a nechtěla jsem si připustit, že dojící stroje, klece apod. jsou nepřirozené. Nikdy nám neřekli, že se tele musí krávě ukrást, abychom měli mléko, toto se nějak zaonačilo a nám, studentům, to nedošlo. „Věděli jsme, že kráva se musí podojit, jinak by dostala zánět vemene“ a přehlíželi jsme fakt, že kráva je nepřirozeně držena v kravíně, umělě oplodňována a poté jí je tele ukradené. Až samotná prohlídka prasečáků, kravínů, drůbežáren apod. mě šokovala. Viděla jsem ty hrozné ustrašené pohledy nebohých zvířat, co se nemohla pohnout v ohrádkách, viděla jsem i ucvakávání špičáků, ocásků a vyřezávání varlat u malých selátek …. na tyto zážitky nemohu zapomenout, stejně tak jako na tu hrůzu na jatkách. Stále jsem o tom přemýšlela, proč to tak musí být, že je to nespravedlivé a smutné, až se mi jednou otvřely oči … Dodnes si pamatuji, kdy to bylo. Na sociální síti jsem komentovala krutost ke zvířatům v Číně, konkrétně to bylo o kočkách a psech, jelikož já sama jsem v té době měla 3 kočky a rodiče psa a kocoura, nechápala jsem, jak se někdo může tak krutě chovat ke psům a kočkám. Na můj negativní komentář se mi od někoho dostalo odpovědi ve smyslu, že já nemám co kritizovat, pokud jím maso nebo živočišné produkty, že jsem v podstatě možná ještě horší, když selektuji jaké zvíře mám ráda a jaké je určeno ke smrti a týrání …. Docela to ve mě hrklo, uvědomila jsem si, že ten dotyčný má pravdu, že já jím prasata, krávy, kuřata, králíky, ryby,….. a přijde mi to naprosto normální, jinde zas nejedí krávu nebo prase a klidně by snědli třeba kočku …. tak jsem o tom začala přemýšlet a přestala jsem postupně jíst maso. Už to prostě nešlo. O samotném veganství jsem toho v té době ještě moc nevěděla, spíš jsem to brala za nějaký extrém a byla jsem hrdým vegetariánem, až do té doby, co jsem viděla video s Garym Yourofskym (https://www.youtube.com/watch?v=rI-I-GT4OWs). V ten moment se ve mě něco zlomilo a okamžitě se ze mě stala veganka, už jsem nedokázala sníst nic živočišného. Jediné, co jsem jedla z živočišných produktů byl med, ten jsem však také vyřadila z jídelníčku zanedlouho, když jsem pronikla do filozofie veganství.
Pro ty, kteří si možná teď říkají něco ve smyslu: „hm, to já bych ale nemohl/a být bez sýrů, mléka, masa,… vajec,… já jsem na to zvyklá, tak mě prostě vychovali a už se nezměním“, prozradím na sebe to, že já jsem byla velkým milovníkem mléčných výrobků, medu a vajec. Denně jsem byla schopna vypít i 2 litry plnotučného bio mléka, sníst hromady sýrů, jogurtů a tvarohů, ráno klidně 5 vajíček a opravdu jsem si svůj život bez toho nedokázala představit. Měsíčně jsem utratila jen za sýry v průměru kolem 2-3 tisíc korun, tak moc jsem je milovala. Takže, dámy a pánové, jde to i bez nich, jsem živým důkazem 
Když dostanu chuť na jogurt, koupím si sojový jogurt, podle mě je nejlepší od Sojadé (dovoz z Francie), to je můj favorit. Je sice dražší, ale jednou za čas si ho s dobrým pocitem, že nekradu telátkům mléko, ráda dám. S příchutěmi je miluji všechny, pokud mám jen přírodní, dám si do něj svou domácí marmeládu a chrochtám blahem. Mléko ani sýry mi vůbec nechybí, například uzené tofu mě překvapilo svou chutí hodně podobnou uzenému sýru, kávu jsem se naučila pít bez mléka jen s třtinovým cukrem nebo si udělám latté ze sojového mléka a nic mi nechybí. Nejraději ho mám z vanilkového sojového mléka od Alpro či Alnatury.
Postupně jsem začala pronikat do tajů rostlinné gastronomie, kdy jsem objevovala nové a nové věci v obchodech se zdravou výživou či ve vegan restauracích, čerpala jsem hodně na internetu na stránkách podobných těm mým a stala se ze mě vášnivá kuchařka, která moc ráda peče, vaří, kulinaří a stále objevuje nové taje této kuchyně.
Se vším mi pomohly stránky www.soucitne.cz, www.veganka.cz a http://www.vegan-fighter.com/ a spousta známých a nových přátel, které jsem poznala na různých akcích či ve vegan skupinách na sociální síti. Všem jim za to opravdu moc děkuji.