K současné kurvid situaci …

Plně se ztotožňuji s níže napsaným, kopíruji z facebooku i se jménem autora:

Napsal Tomáš Pěkný
květen 2020

. CO NÁS ČEKÁ?
Není to nic veselého. Popíši vám to svou úvahou, nemusíte se s tím jj samozřejmě vůbec ztotožnit. Napíši to laicky, ale snad srozumitelně.
Vstoupili jsme do nové, historicky ojedinělé éry. Tedy svět, který tu byl ještě v únoru, se již nikdy nevrátí. Nečekejte na něj…!
Jak to říci ve zkratce…Rozjel se předem připravený, globální plán. Boj s koronavirem. To je ten oficiální program, na který se údajně soustředí celé vlády mnoha zemí napříč světem. A logicky to naplno zaměstnává i jejich obyvatele.
Máme tady tedy válku, jak řekli i naši hlavní představitelé. A armáda už začala plnit svou roli. Je to válka s čímsi neviditelným lidskému oku, přesto údajně tak hrozivým. Tak hrozivým, jak oni budou chtít.
Ten virus začal rozkládat nejen doposud trvající systém, ale hlavně naše myšlení, naše osobnosti. Toto už započalo, můžete se zeptat sami sebe, jak se poslední týdny cítíte, jak jsou na tom vaši známí. Na co se upínáte, o čem přemýšlíte, jak žijete.
Žijete, tak, jak vám říkají. Zvláštní, že? A víte, že toto už nepomine?
Říkají, že nesmíte to či ono…Prý je to pro to,aby ochránili zdraví každého z nás! Před potencionální smrtí.
Aby ochránili vaši babičku, či dědečka, či tisíce seniorů a nemocných lidí. Aby zachránili i ty mrtvé (protože na ty, které Babiš zachránit nedokázal, on pak ustavičně myslí-říkal to v proslovu).
Není to ale náhodou spíše tak, že chtějí zachránit sami sebe?
A víte, proč neochraňují ve skutečnosti vás? Protože oni neví, že existujete. Neznají vás, ani vaše jméno. Neví, že tříletý Míša je už měsíc a půl smutný, protože nemůže do bazénu. Neví, že Frantu dnes bolí celý den záda a že mu došel Ibalgin. Neví, že Anna se těší do důchodu a půjde do něj raději dříve, aby nepotkala koronavirus. Neví, že Hana, která zavřela svou oblíbenou kavárnu, hodně zhubla a bere antidepresiva, a dva dny v týdnu smutně vyhlíží přes výdejní okénko aspoň nějakého zákazníka, který ji drží při životě. Neví, jak Alenka sedí celé dny ve svém pokoji, když je máma v práci, a smutně kouká hodiny do mobilu, aby zabila čas. Neví, že v pokoji pláče Tomáš, kterého zmlátil napitý otec, který svou nynější frustraci a nezaměstnanost řeší alkoholem. Neví, že nemocný starý Luděk tupě už měsíc a půl civí ve svém izolovaném pokoji v domově seniorů do stropu a přeje si, aby konečně přišla smrt…
Neví nic o nikom…!
Ví, že je tady jen dav, např. 2,5 miliónů důchodců, kteří mají volební hlas. A ten je cenný.
Celý proces je o tom, že i ti nahoře jsou jen loutkami v globálním nastavení. Možná nakonec i oni sami uvěřili, že je jejich povinností vás ochránit. A tak postupují, jak mají. Uvalili nás do domácího vězení, zatížili restrikcemi.
Ty teď budou podle jakéhosi plánu uvolňovat. Musí. Povolit, než to v lidech vybublá. Něco pustí, aby měli lidé dojem, že už brzy to bude jako dříve. Restrikce ale potrvají – do obchodu ano, ale s rouškou, rozestupy, a do zkušebních kabinek ne.
Takto bude postupně uvolněno více omezení, s lišáckými pravidly.
A to je náš nový život – TRVALÝ DIKTÁT. Co ano, co ne, a za jakých podmínek.
Pokud by ubyli pacienti s virem, objeví se strašení věcmi budoucími, nebo se vytáhnou nějaké příběhy mrtvých. Odkukoliv.
IMAGINÁRNÍ HROZBA MŮŽE BÝT NEKONEČNÁ, I KDYŽ SE NIKDY NENAPLNÍ. VŽDY TO BUDE “ CO KDYBY“…
HROZBA VIRU TU BUDE POŘÁD. AKTIVACE STRACHU NESKONČÍ. VIR SE POSTUPNĚ USADÍ V KAŽDÉ MYSLI A ROZHLODÁ JI.
Tento proces bude tak vleklý, že to poznamená všechny. Všichni postupně pochopí, že se musí stát součástí nového systému, tedy se nechat testovat (s testem můžeš za hranice, do školy,do práce)a později testy nahradí vakcína.
Garantuji vám, že ti, co teď křičí, že se nikdy nenechají ovakcinovat, postupně nový systém přijmou. Zjistí, že to mají v okolí všichni, a že se vlastně nic nestane. Je to jen malá vakcína, jako byly i jiné v minulosti. Vždyť je to vlastně neškodné, proč z toho dělat téma. Hupky šupky, tak mi to už píchněte!!!
A víte, proč tomu nakonec podlehnete??? Po měsících života v restrikcích budete chtít už jen jediné – návrat do „normálu“! Jako vězeň zavřený v tmavé kobce budete celým svým tělem a myslí toužit po záblesku denního světla…Budete chtít vyjít ven, osvobodit se -konečně. Odhodit roušku a svazující omezení. ZAS DÝCHAT, ZAS ŽÍT!!!
Budete ale zlomeni! Budete tam, kde vás chtějí mít. Vakcína možná nebude naoko povinná, ale bude jediným klíčem ke „svobodě“. Bude podmínkou vstupu úplně všude. A vy už budete mít plné zuby izolace.
Takže tím se nám vyřeší nynější odpor k vakcíně. Rozklad osobnosti bude dokonán.
Ano, zbyde hrstka odolných, statečných lidí, ale kolik jich bude??? Minimum! A jaké budou mít možnosti, zatím netuším. Čím méně budou mít možností k snesitelnému životu, tím více se jich připojí k systému.PROCES BUDE DOKONČEN.
VŠICHNI BUDOU EVIDOVÁNI A NAPOJENI DO GLOBÁLNÍHO PLÁNU.
CO BUDE DÁL, je na další úvahu…Ve hře je regulace populace, ale to si nechme na později.
Proto vás prosím, vy, kteří už teď jste si vědomi této hry, vy kteří jste neuvěřili, že jde o vir, buďte silní, nevzdávejte to!
Nevzdávejte to nikdy, teď, ani za rok! Víte, co se bude dít, nesmí vás to překvapit.
Píšu to pro vás, ostatní nechť se smějí, že jsme blázni či paranoici. Je to v pořádku. Protože oni ještě nejsou schopni to pochopit. A je tu ještě skupina – velká – která to bude odmítat přijmout, i když to už uvidí v zcela jasných obrysech. Budou to ignorovat, říkat – já to nechci vědět, nestraš! Ano, je to přirozený sklon těžké věci, jako je třeba smrt blízkého člověka, popírat. Tito lidé si dají klapky na oči a neslyšně do systému vstoupí.
Proto je jedno, zda rouška smysl má, či ne. Rouška je nařízení. Rouška je pro mě, páska na rukávu. Je to cejch. MUSÍTE JI MÍT.
Testování je pro mne selekce – máš test negativní, jsi volný. Pozitivní – izolace- dohled- kontrola protilátek, režim.
Vakcína – ortel. Rozsudek. Podmínka k životu. Anebo vyhnání. Vyloučení ze společnosti.
Ano, to, co se děje, je analogie 2.svv. Přesně takto to začalo. LIDÉ UVĚŘILI. Uvěřili, že se musejí podílet na zvráceném plánu někoho, kdo rozhodl. Toto se nyní již děje i u nás…
Proto nebudu nikdy plakat pro vás, kteří jste nic neudělali. Kteří jste to jen přijali, i když s výhradami a plnou pusou keců.
Byla to vaše volba, vaše rozhodnutí. Já budu upínat své myšlenky k těm, kteří zůstanou silní. Jejichž mravenčí práce bude mít na systém nějaký vliv, i když zdánlivě nepatrný. Vše rozhodnuto totiž není, detaily změnit můžeme. A pokud nás bude hodně, staneme se nekonečnou hybnou silou, která půjde proti systému a můžeme si vydobýt alespoň malá vítězství..!
JSME NEZNIČITELNÍ, Pokud ZŮSTANEME SAMI SEBOU!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..